Bubny

Historie

Zdroje

Kronika královské Prahy a obcí sousedních

František Ruth (1903) http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/462298

Strana 95 Bubny (jmenované již r. 1105) mají jméno původu neznámého; snad souvisí s výkladem slova Bubenč. Nám nyní žertovně zní výklad, jejž má K. Redeln ve své knize »Das sehenswürdige Prag« z r. 1729, že Bubny »sondern allen Zweifel« jest památka po starém hlavním městě Bojů, tedy tolik co Bojohaemum - Bubienum, bývalé sídlo Marobudovo. - Známý rod šlechtický z Bubna není odtud, nýbrž dle hradu Bubna v Plzeňsku. - Při řece zde - v t. zv. M a l ý c h B u b n e c h - bydlívalo hojně rybářů, kteří byli povinni platem majiteli ostrova Štvanice. Brodu zdejšího přes Vltavu často užila vojska; tak již r. 1105 slovanský kníže Svatopluk bojuje s Boři- vojem II., r. 1249 král Václav I. - Z minulosti zde připomenuto budiž aspoň toto: R. 1420 po 14 dní v těchto místech tábořilo vojsko křižácké, jež vedl král Zikmund na Pražany. Tehdy Bavoráci dráždili odtud lid pražský, křičíce přes řeku: »Hus, Hus, Kacer, Kacen (kacíř)« a »Pražané nedajíce se dlouho pobízeti, přecházeli přes řeku a bez krunýřů, jen cepy jsouce vyzbrojeni, utloukali křižáky hojně«. Po menších šarvátkách zde i na jiných místech 14. července t. r. Zikmund poražen byl na Žižkově.

Bubny bývaly statek korunní, od krále jana zastavený; r. 1407 se jmenuje rytíř Heřman z Jeřan či Jerčan seděním v Bubnech a r. 1419 zeman Franclin z Buben. - O kostele sv. Klimenta viz Kostelní ul. - Zdejší dvůr poplužní s vinicemi a zahradami koupil r. 1623 od hraběnky Anny z Fürstenberka roz. z Lobkovic za 20.000 kop míš. známý Albrecht z Valdštýna. Část od Letné pod kostel k jihu r. 1667 byla pražského měšťana Daniele Voříkovského, vedle měl pozemky cís. rada ryt. Frant. Šejdler ze Šejdleru, jenž r. 1679 přikoupil vinici Vořlkovskou. V týž čas jmenují se majiteli jiných vinic zdejších jan Korouhevský, Jan Janda z Holešovič, Kateřina Chlupatá a hrabě Maxm. Val. z Martinic na Bubnech. Po Šejdlerovi pozemky v Bubnech a na svahu Letné držel nejvyšší sudí hrabě Jeronym Colloredo z Wallsee, po něm hrabě Frant. Josef z Valdštýna, jenž r. 1715 stavěl zámek Belveder (kde jest nyní restaurace na Letné). Roku 1805 statek bubenský koupil svob. pán Jakub Wimmr, jenž dvě léta před tím koupil Letnou od Frant. Altersle z Astfeldu a Vydří. Oboje r. 1838 koupil zemský rada Karel bar. Richter, ale Letná r. 1859 jest prodána městu Praze.

Chudá vesnice v našem století značně vzrostla; ještě r. 1867 bylo tu jen 45 domů s 572 obyvateli. Veliký rozkvět Buben-Holešovic nastal teprve po vystavění mostu z Eliščiny tř. (Viz Ant. Fux, Zpráva o návrhu regul. plánu atd. Praha 1886.) Od r. 1884 Bubny jsou spojeny s Prahou -

Zde č. 106 sluje u Stromovky, 111 u lípy, 249 u kotvy, 704 na rychtě; č. 577 (roh Sternerkovy ul.) jest majetek spolku pro dělníky a dělnice zaměstnané při výrobě kloboukův a zboží plstěného v Čechách.