Holešovice 530
(→K požáru) |
|||
Řádka 115: | Řádka 115: | ||
Pro požárem postižené subjekty: | Pro požárem postižené subjekty: | ||
− | + | * [[Centrotex|CENTROTEX]], akciová společnost v Praze | |
− | + | * [[Koospol|KOOSPOL]], akciová společnost v Praze | |
− | + | * [[Kovo|KOVO]], podnik zahraničního obchodu v Praze | |
− | + | * [[Motokov|MOTOKOV]], podnik zahraničního obchodu v Praze | |
− | + | * [[Tuzex|TUZEX]], podnik zahraničního obchodu v Praze | |
byla vydána přechodná [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1974-86 vyhláška] | byla vydána přechodná [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1974-86 vyhláška] |
Verze z 30. 9. 2012, 18:04
Název | |
---|---|
Adresa | Dukelských hrdinů 530/47 |
Stavební objekt | Holešovice 530 |
RUIAN | |
Langweil | |
Architekt | |
Majitel | |
Postaveno | |
Web | |
Literatura | |
Foto | [[Soubor:|300px|]] |
Fatal error: Parameter coordinates must be one or more valid locations. |
Obsah |
Historie
Veletržní palác, původně nazývaný I. veletržní palác měl být součástí exportní a importní organizace s názvem "Velkoobchodní a průmyslové City". Palác měl soustřeďovat prodejní a obchodní kanceláře, reprezentace a zastupitelství tuzemských i zahraničních, průmyslových, exportních a importních velkoobchodních firem. Jednalo se o nejmodernější a nějvětší obchodní palác střední Evropy.
Budova mohla pojmout asi 800 nájemců, po vybudování dalších staveb by v City mělo být soustředěno cca 4000 tuzemských a zahraničních firem.
Ve dvou podzemních podlažich bylo velké kino, komfortní restaurace a 3000m2 skladů.
V přízemí byly obchody s vchody z ulice a z 82m dlouhé pasáže. Očekávalo se více než 100000 nakupujících z blízkého okolí a dalšími kupujícími z venkova při příležitosti návštěv výstav.
Dvorana byla určena pro prezentaci nejtežších strojů.
Veletržní palác měl vlastní poštovní úřad (Praha-Veletrhy), celní úřad, zasilatelství.
1927
Během výstavby požádala společnost Pražské výstavy a veletrhy o státní garanci za úvěr ve výši 45 milionů.
- Vládní návrh zákona a důvodová zpráva
- Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtového
- Zpráva výboru národohospodářského a výboru rozpočtového Senátu
- Vystupení zpravodaje v Senátu
1928
Při příležitosti otevření Veletržního paláce Pražských vzorkových veletrhů byl veřejnosti poprvé v celistvosti představen v roce 1928 cyklus Alfonse Muchy, Slovanská epopej, který se do Veletržního paláce vrátil opět v roce 2012.
1936
V roce 1936 byla zřízena stanice potrubní pošty u poštovního úřadu Praha 86 (Veletržní palác). [1]
1966
- 1. července 1966 založen PZO MERKURIA se sídlem ve Veletržním paláci.
1967
- 19. prosince 1967 založen PZO Centrotex se sídlem ve Veletržním paláci.
- 27. prosince 1967 založen PZO Exico se sídlem ve Veletržním paláci.
1968
- 28. listopadu 1968 založen PZO Koospol se sídlem ve Veletržním paláci.
1972
- PZO MERKURIA přeložil své sídlo do nového domu Argentinská 38
- PZO Exico přeložil své sídlo do Panské 9, Praha 1.
1974 - Požár Veletržního paláce
Než vyhořel veletržní palác v Praze Holešovicích, bylo v něm zaměstnáno skoro šest tisíc lidí v sedmi podnicích zahraničního obchodu, kde byla tvrdě uplatňována komunistická morálka a zároveň nesmyslné obchodní vztahy v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci).[2]
Objekt vyhořel 14. srpna 1974. Obsáhlé informace z pohledu hasičů jsou na webu HZS Praha.
Články z Rudého práva
15. srpna 1974 - Veletržní požár v plamenech
Pražští požádnící zažili v noci na čtvrtek největší požár roku: z dosud nezjištěných příčin hořelo sedm pater tzv. Veletržního paláce na třídě Dukelských hrdinů.
Na místo se sjely desítky vozidel ze všech stanic pražské protipožární ochrany, do záchranné akce zasáhly i vojenské jednotky, vozy záchranné služby hlavního města a pohotovostní vozidla VB. Bylo zachráněno několik lidí, kteří v době požádu byli v budově.
Plameny šlehající do výše třiceti metrů ještě ve vzdálenosti sto metrů zvýšili teplotu na čtyřicet stupňů. Škody, které požárem vznikly, půjdou do desítek miliónů korun. [3]
16. srpna 1974 - Zkáza Veletržního paláce
Jednomu z největších požárů v Praze, který vypukl v noci na čtvrtek ve Veletržním paláci, se stalo vydatnou potravou různé členění prostoru, většinou dřevěnými příčkami. Z dosud nezjištěných příčin vypukl v horních patrech pravého křídla paláce, odkud se šířil do střední a levé části. Zničen je téměř celý blok včetně kina Veletrhy. Nepoškozeno zůstalo pouze přízemí. Podle předběžného ohledání nebyly zjištěny ztráty na životech.
Požární jednotky si vypomohly dálkovým vedením z požárního člunu od Švermova mostu. Další velkokapacitní čerpadlo pak hnalo vodu z nábřeží kpt. Jaroše do čtyř obrovských hadic. Lokalizace požáru trvala až do časných ranních hodin, likvidační práce a dohašování jednotlivých ohnisek pokračovaly celý čtvrtek.
Škoda není dosud vyčíslena, kromě zničeného zařízení je však nutné počítat i s rozsáhlými následky. [4]
17. srpna 1974 - K požáru Veletržního paláce
Jak již byla veřejnost informována. došlo při požáru Veletržního paláce pžes obětavé zásahy sborů Požární ochrany, jednotek ministerstva vnitra a jednotek čs. armády k značným škodám. Práce na liknidaci následků požáru pokračují. Příčiny vzniku se dále vyšetřují.
Vláda s ohledem na vážnou situaci ustavila vládní komisi, která se na svém pátečním jednání za vedení místopředsedy vlády R. Rohlíčka projednala opatření k přechodnému i definitivnímu umístění pracovišť podniků zahraničního obchodu poškozených požárem Veletržního paláce. Zabývala se i dalšími opatřeními k urchylené likvidaci důsledků. Vysoce ocenila obětavost pracovních kolektivů, stanických, odborářských i mládežnických funkcionářů, kteří se zasloužili o to, že nejdůležitější činnosti byli obnoveny již po několika hodinách přerušení. Jsou vytvářeny předpoklady, aby účinnou spoluprací podniků zahraničního obchodu, výrobně hospodářských jednotek, Státní banky, obchodní banky a Ústřední celní správy byly v nejkratší době vytvořeny podmínky pro normální práci.
Vládní komise se bude pravidelně zabývat postupem prací a přijímat konkrétní opatření k urychlené obnově normální činnosti. [5]
Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků [6]
K požáru
V diskusi k článku o požáru na idnes jsou některé zajímavé neověřené příspěvky:
- trikacka
- všem je jasné, v čí prospěch hoří a nakonec se nic nevyšetří. Tenkrát ovšem nešlo o barák, ale o papíry
- BrainWashingtonDreistein
- Krásná budova nemusela vůbec vyhořet!
- Byla vybavena proti požáru velmi moderně: funkční požární hlásiče a detektory kouře, pod střechou obrovská protipožární nádrž plná vody, rozvod vody a sprchování v případě požáru v každěm patře a místnosti. No, kde teda byl problém... ? Prej zapoměli strážnému dole v kukani sdělit, na co má nad hlavou táhlo podebné tomu na záchodech. To bylo to spoštění protipožárního sprchování. Kovo lehlo popelem, škoda byla a je nevyčíslitelná penězi. Holt jsme v Česku, kde plno věcí funguje jen na oko! Vzpomeňte jen na Metro při povodních.
- Hahn
- Příčina požáru
- Dobře se na to pamatuji, známá tam dělala a všem to bylo jasné, že to zapálili, měly shořet zahraniční úpisy a to se také stalo
- amoniumchlorid
- tehdy bylo odsouzeno 10 hasičů za krádeže při a po požáru
- to jen tak pro zajímavost
- barkuka
- Bylo by dobré rovněž zveřejnit, že tam naši slavní hasiči kradli, jako straky. Zejména v Tuzexu a hlavaně byli i odsouzeni. Komu čest, tomu čest. .
Pro požárem postižené subjekty:
- CENTROTEX, akciová společnost v Praze
- KOOSPOL, akciová společnost v Praze
- KOVO, podnik zahraničního obchodu v Praze
- MOTOKOV, podnik zahraničního obchodu v Praze
- TUZEX, podnik zahraničního obchodu v Praze
byla vydána přechodná vyhláška
z diskuse:
- notebook.r51
- Abychom nechodili moc daleko, stačí vzít podniky zahr.obchodu v bývalé ČSSR. Úplně všechny PZO se tísnily, jak slanečci, v budově Veletržního paláce (dnes NG). Zahr.obchod vzkvétal. V roce 1973 (cca) veletržní palác vyhořel. Každý z podniků si - maje na to - pořídil bezmála mrakodrap. Strojexport, Strojimport, Motokov, Kovo, Koospol, Centrotex,... co jich najednou bylo. A zahleděnost do vnitřních skvělých plánů způsobila, že to, proč ty byly - zahraniční obchod - šlo celé na vedlejší kolej a tudíž do kopru.
1976
Objekt zapsán mezi nemovité kulturní památky
1978
Objekt přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění.
1995
- 13. prosince 1995
- se konalo slavnostní otevření expozice Národní galerie
JeUlice | Dukelských hrdinů + |
Číslo orientační | 47 + |
Číslo popisné | 530 + |