M. Joss & Löwenstein

Z Lepší Praha 7
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
−
Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, když se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat Simon Löwenstein, bratr Jossovy manželky. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein.
+
Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, který se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat švagr Simon Löwenstein. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein.
  
−
Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta.
+
Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 pak firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta.
  
−
Firma byla oceněna na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byla jmenována c. a k. dvorním dodavatelem.
+
Joss & Löwensteing získali ocenění na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byli jmenování c. a k. dvorními dodavateli.
  
 
V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob.
 
V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob.

Verze z 24. 2. 2013, 22:00

Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, který se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat švagr Simon Löwenstein. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein.

Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 pak firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta.

Joss & Löwensteing získali ocenění na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byli jmenování c. a k. dvorními dodavateli.

V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob.

V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma".

Na pozemku bývalé továrny M. Joss & Löwenstein byl v letech 1937–1940 vybudován na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky blok sedmi funkcionalistických činžovních domů podle projektu architektů Jaroslava Stockar-Bernkopfa a Josefa Šolce. Původně měl mít komplex jen dvě krajní budovy a střed měl zůstat otevřený. Protože však regulační plány tehdy nařizovaly dodržovat blokovou výstavbu, byla jako poslední v roce 1940 dostavěna střední budova s kinem Oko. Regulační plán způsobil i to, že budovy jsou v ulici Milady Horákové odskočeny, protože se počítalo s rozšířením celé ulice, které však nebylo naštěstí nikdy dokončeno.

Citováno z „http://www.lepsipraha7.cz/wiki/index.php?title=M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein&oldid=1940“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tvorba obsahu
Nástroje