Holešovice 530

Pražští požádnící zažili v noci na čtvrtek největší požár roku: z dosud nezjištěných příčin hořelo sedm pater tzv. Veletržního paláce na třídě Dukelských hrdinů.

Na místo se sjely desítky vozidel ze všech stanic pražské protipožární ochrany, do záchranné akce zasáhly i vojenské jednotky, vozy záchranné služby hlavního města a pohotovostní vozidla VB. Bylo zachráněno několik lidí, kteří v době požádu byli v budově.

Plameny šlehající do výše třiceti metrů ještě ve vzdálenosti sto metrů zvýšili teplotu na čtyřicet stupňů. Škody, které požárem vznikly, půjdou do desítek miliónů korun. [5]

Jednomu z největších požárů v Praze, který vypukl v noci na čtvrtek ve Veletržním paláci, se stalo vydatnou potravou různé členění prostoru, většinou dřevěnými příčkami. Z dosud nezjištěných příčin vypukl v horních patrech pravého křídla paláce, odkud se šířil do střední a levé části. Zničen je téměř celý blok včetně kina Veletrhy. Nepoškozeno zůstalo pouze přízemí. Podle předběžného ohledání nebyly zjištěny ztráty na životech.

Požární jednotky si vypomohly dálkovým vedením z požárního člunu od Švermova mostu. Další velkokapacitní čerpadlo pak hnalo vodu z nábřeží kpt. Jaroše do čtyř obrovských hadic. Lokalizace požáru trvala až do časných ranních hodin, likvidační práce a dohašování jednotlivých ohnisek pokračovaly celý čtvrtek.

Škoda není dosud vyčíslena, kromě zničeného zařízení je však nutné počítat i s rozsáhlými následky. [6]

Jak již byla veřejnost informována. došlo při požáru Veletržního paláce pžes obětavé zásahy sborů Požární ochrany, jednotek ministerstva vnitra a jednotek čs. armády k značným škodám. Práce na liknidaci následků požáru pokračují. Příčiny vzniku se dále vyšetřují.

Vláda s ohledem na vážnou situaci ustavila vládní komisi, která se na svém pátečním jednání za vedení místopředsedy vlády R. Rohlíčka projednala opatření k přechodnému i definitivnímu umístění pracovišť podniků zahraničního obchodu poškozených požárem Veletržního paláce. Zabývala se i dalšími opatřeními k urchylené likvidaci důsledků. Vysoce ocenila obětavost pracovních kolektivů, stanických, odborářských i mládežnických funkcionářů, kteří se zasloužili o to, že nejdůležitější činnosti byli obnoveny již po několika hodinách přerušení. Jsou vytvářeny předpoklady, aby účinnou spoluprací podniků zahraničního obchodu, výrobně hospodářských jednotek, Státní banky, obchodní banky a Ústřední celní správy byly v nejkratší době vytvořeny podmínky pro normální práci.

Vládní komise se bude pravidelně zabývat postupem prací a přijímat konkrétní opatření k urychlené obnově normální činnosti. [7]

Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků [8]

trikacka

všem je jasné, v čí prospěch hoří a nakonec se nic nevyšetří. Tenkrát ovšem nešlo o barák, ale o papíry

BrainWashingtonDreistein

Krásná budova nemusela vůbec vyhořet!

Byla vybavena proti požáru velmi moderně: funkční požární hlásiče a detektory kouře, pod střechou obrovská protipožární nádrž plná vody, rozvod vody a sprchování v případě požáru v každěm patře a místnosti. No, kde teda byl problém... ? Prej zapoměli strážnému dole v kukani sdělit, na co má nad hlavou táhlo podebné tomu na záchodech. To bylo to spoštění protipožárního sprchování. Kovo lehlo popelem, škoda byla a je nevyčíslitelná penězi. Holt jsme v Česku, kde plno věcí funguje jen na oko! Vzpomeňte jen na Metro při povodních.

Hahn

Příčina požáru

Dobře se na to pamatuji, známá tam dělala a všem to bylo jasné, že to zapálili, měly shořet zahraniční úpisy a to se také stalo

amoniumchlorid

tehdy bylo odsouzeno 10 hasičů za krádeže při a po požáru

to jen tak pro zajímavost

barkuka

Bylo by dobré rovněž zveřejnit, že tam naši slavní hasiči kradli, jako straky. Zejména v Tuzexu a hlavaně byli i odsouzeni. Komu čest, tomu čest. .

notebook.r51

Abychom nechodili moc daleko, stačí vzít podniky zahr.obchodu v bývalé ČSSR. Úplně všechny PZO se tísnily, jak slanečci, v budově Veletržního paláce (dnes NG). Zahr.obchod vzkvétal. V roce 1973 (cca) veletržní palác vyhořel. Každý z podniků si - maje na to - pořídil bezmála mrakodrap. Strojexport, Strojimport, Motokov, Kovo, Koospol, Centrotex,... co jich najednou bylo. A zahleděnost do vnitřních skvělých plánů způsobila, že to, proč ty byly - zahraniční obchod - šlo celé na vedlejší kolej a tudíž do kopru.