M. Joss & Löwenstein
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, | + | Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, který se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat švagr Simon Löwenstein. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein. |
| − | Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta. | + | Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 pak firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta. |
| − | + | Joss & Löwensteing získali ocenění na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byli jmenování c. a k. dvorními dodavateli. | |
V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob. | V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob. | ||
| + | |||
| + | Markus Joss umírá v 77 letech roku 1922. | ||
V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma". | V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma". | ||
| Řádka 17: | Řádka 19: | ||
* http://www.kolinec.eu/pisemnosti/cp/cp155.htm | * http://www.kolinec.eu/pisemnosti/cp/cp155.htm | ||
* http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/ | * http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/ | ||
| + | * http://www.deutsche-biographie.de/xsfz37886.html | ||
[[Kategorie:Továrny]] | [[Kategorie:Továrny]] | ||
Aktuální verze z 28. 9. 2014, 08:16
Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, který se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat švagr Simon Löwenstein. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein.
Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 pak firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta.
Joss & Löwensteing získali ocenění na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byli jmenování c. a k. dvorními dodavateli.
V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob.
Markus Joss umírá v 77 letech roku 1922.
V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma".
Na pozemku bývalé továrny M. Joss & Löwenstein byl v letech 1937–1940 vybudován na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky blok sedmi funkcionalistických činžovních domů podle projektu architektů Jaroslava Stockar-Bernkopfa a Josefa Šolce. Původně měl mít komplex jen dvě krajní budovy a střed měl zůstat otevřený. Protože však regulační plány tehdy nařizovaly dodržovat blokovou výstavbu, byla jako poslední v roce 1940 dostavěna střední budova s kinem Oko. Regulační plán způsobil i to, že budovy jsou v ulici Milady Horákové odskočeny, protože se počítalo s rozšířením celé ulice, které však nebylo naštěstí nikdy dokončeno.
- http://de.wikipedia.org/wiki/M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein
- http://www.geni.com/people/Adelheid-Joss/6000000015465973828#/tab/timeline
- http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/klatovske-pradelnictvi.html
- http://www.kolinec.eu/pisemnosti/kolinecnasumave.htm
- http://www.kolinec.eu/pisemnosti/cp/cp155.htm
- http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/
- http://www.deutsche-biographie.de/xsfz37886.html
