Fross-Büssing
(Založena nová stránka: == Továrna na stroje Anton Fross-Büssinga Liberta == mezi lety 1920-1931 Bubenská 37 * http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%BCssing_AG#Fross-B.C3.BCssing * http://www.…) |
|||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Bubenská 37 | Bubenská 37 | ||
| + | |||
| + | Zakladatelem firmy byl jistý Heinrich Büssing (1843 – 1929), | ||
| + | tento pán se narodil jako syn vesnického kováře v Nordsteimke u Fallerslebenu, vystudoval techniku v Braunschweigu | ||
| + | a pustil se do podnikání, byl držitelem značného množství patentů, především v oblasti zabezpečení železnice a užitkových | ||
| + | automobilů. | ||
| + | Ve svých šedesáti letech se vrhl na výrobu automobilů a tak v roce 1903 vznikla jeho první 3-tuna s pohonem zadních kol. | ||
| + | Pohon obstarával dvouválcový motor s rozvodem OHC, o rok později zkonstruoval čtyřválec, který zabudoval do autobusu | ||
| + | a založil tak první autobusovou linku v Německu. Jeho autobusy sklidily ohromný úspěch a putovaly například do Londýna. | ||
| + | Od roku 1907 vyráběla jeho nákl. automobily rakouská firma Fross-Büssing, roku 1931 došlo ke spojení s berlínskou NAG | ||
| + | (Neue/Nationale Automobil AG) a vozy měli na přídi obě značky NAG Büssing. V letech 1949 -1960 se firma stala opět rodi- | ||
| + | nným podnikem. Pokračovalo se ve vývoji středně těžkých a těžkých nákladních automobilů, tahačů a autobusů. | ||
| + | V roce 1960 se firma stává akciovou společností a v roce 1962 součástí koncernu Salzgitter AG, v původním závodě v | ||
| + | Braunschweigu zůstává výroba motorů a firma staví novou továrnu v Salzgitteru, po těžkém období dosahují dluhy firmy | ||
| + | obrovských částek (500 mil. marek) a Salzgitter AG firmu prodává MANu, ten zavadí v Salzgitteru výrobu vojenských a | ||
| + | hasičských speciálů, a firmu Büssing v roce 1971 zavírá. | ||
| + | |||
| + | Za zmínku stojí rovněž chefkonstruktér Willy Staniewicz, pracující pro Büssing mezi lety 1906 – 1962. Právě on vyvinul | ||
| + | jejich nejslavnější modely, včetně originálních vozů s ležatým motorem nacházejícím se v prostřední části vozu pod rámem. | ||
| + | O této koncepci, pokud bude zájem napíšu příště, obrázky rovněž posléze. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | * http://www.liaz.cz/forum/viewtopic.php?t=939 | ||
* http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%BCssing_AG#Fross-B.C3.BCssing | * http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%BCssing_AG#Fross-B.C3.BCssing | ||
* http://www.familia-austria.at/daten/Continental_Handbuch_fuer_Kraftfahrer_1932_1933.pdf | * http://www.familia-austria.at/daten/Continental_Handbuch_fuer_Kraftfahrer_1932_1933.pdf | ||
[[Kategorie:Továrny]] | [[Kategorie:Továrny]] | ||
Aktuální verze z 24. 1. 2013, 02:21
[editovat] Továrna na stroje Anton Fross-Büssinga Liberta
mezi lety 1920-1931 Bubenská 37
Zakladatelem firmy byl jistý Heinrich Büssing (1843 – 1929),
tento pán se narodil jako syn vesnického kováře v Nordsteimke u Fallerslebenu, vystudoval techniku v Braunschweigu
a pustil se do podnikání, byl držitelem značného množství patentů, především v oblasti zabezpečení železnice a užitkových
automobilů.
Ve svých šedesáti letech se vrhl na výrobu automobilů a tak v roce 1903 vznikla jeho první 3-tuna s pohonem zadních kol.
Pohon obstarával dvouválcový motor s rozvodem OHC, o rok později zkonstruoval čtyřválec, který zabudoval do autobusu
a založil tak první autobusovou linku v Německu. Jeho autobusy sklidily ohromný úspěch a putovaly například do Londýna.
Od roku 1907 vyráběla jeho nákl. automobily rakouská firma Fross-Büssing, roku 1931 došlo ke spojení s berlínskou NAG
(Neue/Nationale Automobil AG) a vozy měli na přídi obě značky NAG Büssing. V letech 1949 -1960 se firma stala opět rodi-
nným podnikem. Pokračovalo se ve vývoji středně těžkých a těžkých nákladních automobilů, tahačů a autobusů.
V roce 1960 se firma stává akciovou společností a v roce 1962 součástí koncernu Salzgitter AG, v původním závodě v
Braunschweigu zůstává výroba motorů a firma staví novou továrnu v Salzgitteru, po těžkém období dosahují dluhy firmy
obrovských částek (500 mil. marek) a Salzgitter AG firmu prodává MANu, ten zavadí v Salzgitteru výrobu vojenských a
hasičských speciálů, a firmu Büssing v roce 1971 zavírá.
Za zmínku stojí rovněž chefkonstruktér Willy Staniewicz, pracující pro Büssing mezi lety 1906 – 1962. Právě on vyvinul jejich nejslavnější modely, včetně originálních vozů s ležatým motorem nacházejícím se v prostřední části vozu pod rámem. O této koncepci, pokud bude zájem napíšu příště, obrázky rovněž posléze.
